Jak Putin s Patem a Matem dali zabrat propagandě
který se vrátil z tréninku na hokejový zápas sportujících vědců se sportujícími českými diplomaty v Moskvě.
„To zatím není vhodné probírat.“ Odpověděl mi diplomaticky manžel.
„A co kdybyste se dali s tím kancelářským zbytkem dohromady a vytvořili jeden tým proti Rusům?“ Navrhla jsem inovaci, zatímco jsem si pečlivě lakovala nehty. Manželovi se při představě, že hraje svůj mírumilovně pojatý hokej proti nažhaveným Rusům, viditelně smrskl suspenzor.
„Ne, to raději ne, raději to přesuneme na dobu, až se zase trochu ambasáda zaplní. Navíc jediný hráč, který mezi námi hraje ofenzívně se bojí z politických důvodů útočit.“ Povzdechl si manžel a uložil brusle k ledu.
Normálně zprávy moc nečtu a už vůbec jim nevěřím, protože propaganda nikdy nespí a nalézt v síti lží nějaké zrnko pravdy je hodně těžké. Na to nemusíte být ani moc paranoidní, stačí jen na chvíli vytáhnout paty ze své domoviny a přesvědčit se na vlastní oči. A to, proč se na světlo světa právě nyní dostávají převratné informace o špionážní a vražedné činnosti ruského ???? a ???? nechci rozebírat, jisté je, že to mému manželovi narušilo hokejový zápas.
Někdy se však propaganda překoná a objeví se tak absurdní zprávy, že to snad musí být pravda. Tak například jsem nedávno na iSivodňa četla, že je pro 18 % ruských žen nejvíce sexy mužem prezident Putin! A co víc, je tento přední ruský homofob nejvíce sexy mužem i pro 19 % ruských mužů! Stejné množství žen si prý však povzdechlo, že muži v Rusku nejsou příliš atraktivní. A to uhodily hřebíček na hlavičku, nebo ťukly srpem o kladivo…
Každý správný fake musí být doložen trochou pravdy, není liž pravda. To, že nejsou ruští muži extra třída, co se týká fyzického vzhledu, je myslím docela jasné, ale že by byl Putin mezi nimi nějaká výjimka? Zářící hvězda v černé díře, květ mezi kopřivami, zakletý princ na zarostlém zámku, zrno mezi plevelem, sexy mozek mezi pustinou, zachránce na bílém koni?
A tak jsem se zas po nějaké době zamyslela nad fyzickou konstrukcí nějakého jiného mužščiny než je ten můj.
Konkrétně jsem popřemýšlela nad fyzickou konstrukcí „průměrného ruského muže“. Předem předesílám, milé dámy, že pokud jste někde ve zprávách zahlédly Navalného, a líbil se vám, tak vězte, že on je výjimka, která víceméně potvrzuje pravidlo. K této výjimce lze přiřadit i pár současných herců a z minulosti snad i Vladimira Vysockého, ale uf, není jich moc. A přitom by stačilo tak málo: trochu se usmát. Ruský muž se totiž ze zásady neusmívá. Abych byla spravedlivá, zřejmě se se zakrnělými lícními svaly už rodí. Ale abych byla tuplovaně spravedlivá, ruská žena se také na ulici nikdy na nikoho neusměje. Všichni se tady mračí a pokud jste cizinec, tak si vás ještě zvědavě prohlížejí. Rusové zkrátka nemají důvod se usmívat.
Pokud by vám ruský muž například přidržel dveře, tak proto, že za vámi jdou určitě stěhováci z jeho bytu. Pokud by se na vás na ulici neznámý muž podíval a dokonce se i usmál, tak si nemyslete, že vám to sluší, nejspíš máte na obličeji zbytky od snídaně. Pokud s vámi v Rusku začne nějaký muž hovořit sám od sebe a popřeje vám třeba hezký den, nebo večer, je to nejspíš taxikář z Kazachstánu, nebo Tádžikistánu.
Nejvíce milí a příjemní muži v Rusku jsou staří muži. A platí to i o stařenkách. Je zajímavé, že lidé, kteří zažili pohnuté časy, někteří pamatují snad i Stalina a velmi temné doby, určitě zažili bídné a divoké devadesátky, jsou tady ještě většinou normální. Usmějí se na vás i na vaše děti a na psa. Chtějí si popovídat a naštěstí jim stačí, že jen přikyvujete a jsou rádi za každý slunečný den. Už asi nic moc neřeší a ví svoje.
Mladí jsou tady tvrdí, snaží se vydělávat, nemají čas na to si užívat, natož se tvářit normálně. Kamenný výraz v obličeji průměrného Rusa se jen těžko popisuje slovy. Já ho vidím, já ho cítím, já ho nechápu. Jsou tvrdí k sobě a dost často i ke svým dětem. Vot, Rusko je země velká, silná, tvrdá a hrdá. Takoví jsou i její obyvatelé, a je tady dost často zima, takže není důvod vyčerpávat vzácnou energii na falešné úsměvy. Dokud vás nepozvou k sobě ke stolu a neroztajou pod rozpouštědlem s názvem vodka, tak nemá cenu se o něco snažit. Ačkoliv, nikdy není radno roztávat příliš mnoho!
Lucie Jančíková
Dítě ani ponožkou neuhodíš, aneb komunismus opravdu nefunguje
Nedělní rána osamělé matky se třemi malými dětmi bývají hektická, pracovní, nervově a fyzicky náročná, podněcující a podle nálady matky buď kreativní, nebo tyranská.
Lucie Jančíková
Kterak blahodárně využít dětskou pracovní sílu
Dnes při pohledu z okna vidím, že letošní léto začíná být pomalu minulostí, vítr a lehký podzimní deštík panují na naší zahradě a na průzračné hladině bazénu se vyrýsoval podzimní design, vytvořený z drobných březových lístků.
Lucie Jančíková
Sláva hrdinům, našim učitelům!
Když máte na pár dní opušťák (od čehokoliv,co nutně potřebuje vaši přítomnost a prvotřídní servis) a náhodou brouzdáte internetem-pracovně samozřejmě, může se vám stát, stejně jako mně, že natrefíte na něco...
Lucie Jančíková
O spánku, mikrokosmu a kvalitě ruských tanků...
Když vše děti trochu povyrostou, stáváte se často svědkem hodně zajímavých událostí. Někdy máte pocit, že se život nějak zrychlil, jako byste byli součástí dokumentárního filmu, kde na jednu houbu, nebo semínko stromu, nebo larvy
Lucie Jančíková
Rusové se diví, aneb "předspeciálněoperační ceny"
Jestli jste zrovna v období mezi dvacítkou a třicítkou a těšíte se z každého nového slunečného dne, který vám nezkalí žádná bouřka ani mráček, ani tajfun, ani větříček, ani kaluž, ani bláto...
Lucie Jančíková
Kalašnikov, norkový kožich, kaviár...aneb, do čeho investovat poslední rubl
Když pět let prožijete v zemi, která, se s jistými výhradami, pomalu, ale jistě stává vaší druhou domovinou, s lehkostí bagru se vám dostane pod kůži a která má zvláštní a tajemné kouzlo zhrzené ženy,
Lucie Jančíková
Jak jsem vyhrála válku, aneb "kdybych se dostala k Putinovi, tak bych..."
VA ́LKA JE MI ́R, SVOBODA JE OTROCTVI ́, NEVEˇDOMOST JE SI ́LA... Neza ́lezˇelo na tom, zda napsal Prycˇ s Velky ́m bratrem nebo nenapsal. Jako neza ́lezˇelo na tom, zda bude v deni ́ku pokracˇovat nebo ne. Ideopolicie ho dostane i tak. *
Lucie Jančíková
Matka tyranka v ruském lese
Když ruskou pláň, les, silnici a ulici, zasype metr čistého měkoučkého sněhu, ve kterém se zřetelně rýsují zářící vzkazy psů a fen psané močí, a který i přesto milosrdně zakryje nedokonalosti ruského stavitelství,
Lucie Jančíková
Čím se v Rusku nenakazíte
S matematikou jsem měla vždycky problémy, narodila jsem se přibližně ve stejné době, kdy se v hlavě profesora Hejného rodila koncepce jeho neotřelé metody výuky matematiky hrou.
Lucie Jančíková
Ztraceno v překladu, aneb v těátrje nělzjá piť vodku!
Když vás osud zavane na několik let do cizí země a nejste zrovna obětí nedobrovolného odsunu, hříčka v dějinném kolotoči nebo oběť čísi zlovůle, tak máte pocit, že byste se měli ze slušnosti naučit jazyk onoho státu.
Lucie Jančíková
Četyrje tarakani a svjerčok
Ruská pracovitost a pořádkumilovnost je pověstná. Člověk by skoro řekl, že takový pořádný ruský stroj, přístroj nebo součástka, jako třeba plynovod nebo nějaké to heblo do jaderné elektrárny je všeobecně skvělá volba!
Lucie Jančíková
V dešti nejdou vidět slzy!
Z hlediska matky tří dětí se nedokážu přesně rozhodnout, které roční období je lepší (nebo horší), jestli zima, nebo léto. Zima, přesněji zima v Rusku, je ovšem jedna velká radost.
Lucie Jančíková
O zemřelé ruské influencerce a jiných jazykových hrátkách
Nová doba si žádá nové profese, a tak vznikla krásná a celému světu nesmírně užitečná zaměstnání jako jsou např. influencer anebo youtuber.
Lucie Jančíková
Tři záhadné bukvy, aneb "jak je důležité míti Vladimira"
Když jste milující matka tří dětí, které se navzájem obrovsky a bezlimitně milují, stejně jako se obrovsky a bezlimitně dožírají, tak je vám jasné, že taková nelidská věc, jako tři měsíce prázdnin, jak to mají v Rusku, je buď:
Lucie Jančíková
Proč miluju EU
Rok 1968, noc z 20. na 21.srpna, temná noc, temnější než obvykle, temná hlavně pro český lid, který je sice už zvyklý na to, že si ho občas nějaká ta velmoc zabere, ale probudit se a mít na zahradě ÚAZ buchanku?
Lucie Jančíková
O drzém kohoutovi a jiných ptácích
Když jsme v Česku, tak žijeme na vesnici. Byla to naše volba, utéct před zmatkem a hlukem velkého města. Hlavně před tím hlukem. Opravdu jsme si mysleli, že na vesnici zažijeme klid a jistý druh nesnesitelné lehkosti bytí.
Lucie Jančíková
Vše o všech vších.
Nejsem člověk, který normálně schraňuje plastový odpad. Jsem hospodyňka, která poctivě třídí odpadky (pokud to jde, protože v Rusku něco jako třídění odpadu reálně neexistuje) a normálně se plastových krabiček a obalů zbavuju.
Lucie Jančíková
Český mobilní operátor: vzácný, ve světě již téměř vyhynulý druh Upíra obecného finančního
Jednou z opojných radostí, když pendlujete mezi dvěma zeměmi, mezi dvěma technickými mocnostmi 21. století, mezi vyspělou Českou republikou, a ještě vyspělejší Ruskou Federací, je hledání kancelářské sponky na letišti.
Lucie Jančíková
Jsme to, co jíme...aneb tajemství štíhlé postavy (ne)odhaleno
Čistka! Nemilosrdná likvidace! Nostalgie, smutek, dlouhý a váhavý výběr. Úklid šatníku. Přehlídka minulosti stejně tak silná, jako prohlížení starých fotografií. „Nemám co na sebe, postava se trochu změnila, tohle musí pryč!“
Lucie Jančíková
Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 3.
Občas se v životě člověka stanou věci a události, které potřebují čas, aby je takříkajíc strávil, aby se s nimi dokázal srovnat a aby je, s odstupem času, dokázal nahlížet s nadhledem a vtipem.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3279x
Jsem pozorovatelka a většina věcí, co se mi děje sice vypadá normálně, ale ve skutečnosti je to sranda a tak o tom píšu. A pokud by někoho zajímalo, jak přežít např. ruské školství, ruské zdravotnictví, ruskou restauraci, hotel, obchod atd., tak o tom píšu. Nebo jak ve skutečnosti vypadají ruské ženy, dívky a muži, jaké to je v ruském vlaku, na ruském trhu, kdo prodává nejlepší ovoce a zeleninu, jak ve skutečnosti vypadá ruská rybalka anebo jak moc Rusové běžkují, tak o tom píšu. A bývá to sranda.