Český mobilní operátor: vzácný, ve světě již téměř vyhynulý druh Upíra obecného finančního
Nevím, jestli podobně zákeřným způsobem vyndávání sim karty disponují i telefony jiných značek, než je ta má. Faktem je, že to malé heblo, které bylo úhledně zabalené v krásné, novotou vonící krabičce s mým chytřejším než chytrým telefonem, jsem ztratila asi tak za dva dny. Od té doby mám v peněžence kancelářskou sponku, načež ihned, jakmile se kolečka vzdušného busu dotknou hraběte Šeremetěva, nebo prezidenta Havla, tak se s manželem porveme o kancelářskou sponku a přehazujeme sim kartu z české na ruskou a na abarot.
Nyní se do rvačky o kancelářskou sponku může zapojit i má nejstarší dcera. Slaví první desetiletku svého života a dostala od nás důvěru v podobě mobilního telefonu.
Takový telefon něco málo stojí, člověk chce dítěti udělat k jubileu radost a zároveň ho neztrapnit před spolužáky. Třebaže jsem přesvědčená, že nejlepší je stará dobrá Nokia 3310, která toho se mnou tolik zažila (jako třeba zkušební džíny), tak vím, že není pro dnešní dobu vůbec (bohužel) dělaná.
K stati, dokázali byste napsat esemesku na staré nokii za méně než deset minut? Já už asi ne, ačkoliv jsem kdysi byla v rychlopsaní esemesek přeborník.
Dítě máme, telefon máme a nyní už jen samá radost: vybrat tarif. Člověk by řekl, že při závratném množství telekomunikačních firem, které figurují na českém, technicky vyspělém a přehledném trhu, bude vhodných tarifů pro desetiletou slečnu přehršel. Je jich možná hršel, ale ne pře…
Taky jsem si trochu harpagonsky myslela, že dcerce pořídíme nějaký ten levný tarif, za dvě-tři stovky a využijeme skvělou, báječnou a jedinečnou nabídku od T-mobile na neomezená data na léto zdarma. Ať si holka pobrouzdá!
Chyba chyba! Tak například, zatímco u mě, to jde, ačkoliv normálně disponuju tarifem na volání z okna a brouzdání po lese, a skutečně do sytosti si užívám neomezených dat přes celé léto, tak u dcerky to možné není!
„Dobrý den, dobrý muži, kolik stojí nejlevnější tarif?“
„300 Kč“
„Ech“
„???“
„A data, neomezená data na léto, můžeme?“
„Ne, nemůžete, to musíte mít tarif za 528 Kč, strčit si nohu za hlavu, celý měsíc nosit jen zelené kalhoty, týden si nečistit zuby, dívat se 72 hodin v kuse na Ordinaci v růžové zahradě a třikrát si přečíst naše smluvní podmínky.“
„Ech, nějak jednodušeji by to nešlo?“
„Zkuste si vzít studentský tarif.“
„Kolik stojí prosím vás, mladý, ochotný a úslužný muži, studentský tarif?“
„600 kč, paní.“
„Ech…za mých mladých let, víte, bylo 600 kč pro studenta rozpočet na jídlo na celý měsíc. A vlezlo se do toho i čučo.“
„Ech“, mladý muž podezřívavě naklonil hlavu a pozorně si mě prohlédl.
„Tak zkuste třeba seniorský…“
Asi jsme trochu rozmazlení zákazníci mobilního operátora v té daleké, širé a zaostalé zemi. V Rusku, kde vládne konkurenční bitva mezi mobilními oligarchy, stará dobrá filozofie cukru a biče a metoda udržení obyvatelstva ve stádečku formou „chléb a hry“, se situace v telekomunikačních službách ustálila na velmi příjemné cenové hladině.
„Zdrávstvujtě děvuška.“ Pozdravil vesele manžel mladou, otrávenou slečnu, která si rychle překontrolovala stav svých nehtů, odfoukla si pramen vlasů z obličeje a našpulila rty. Můj manžel je totiž pohledný, zralý muž.
„Děvuška, tady pro manželku“, ukázal mým směrem, „bude nějaký ten tarif?“
„Ech…?“
„Tarif, pro manželku“, zopakoval můj muž pomalu a s vylepšeným přízvukem. Slečna pochopila, že jsme cizinci a s razancí kalašnikova nám představila všechny tarify, podtarify a nadtarify, které jejich společnost nabízí.
„Potřebujeme něco jednoduchého pažalsta, aby tomu rozuměla i tady moje manželka.“ Ukázal na mě můj muž.
Slečna se uculila.
„Takže, abych v tom měla úplně jasno, slečno,“ vložila jsem se nakonec do diskuze, „za 1000 rublů měsíčně mám volání, 1000 sms, neomezená data v telefonu a internet na doma? Seriozna?“
„Hele,“ zatahala jsem manžela za rukáv, to jsou asi tak tři stovky, co?“
Ten den jsme měli pocit, že jsme snad vyhráli v loterii. Zvyklí na vysokohorské ceny v naší domovině. A když se vám to nelíbí, tak si vyberte jiného operátora, však jich tady na tom našem českém trhu je plno, že…a jeden lepší než druhý.
Tak schválně, kolik asi tak stojí masivní informační kampaň o „neomezených datech zdarma na léto“, které ale nejsou pro každého, ale jen pro ty, kteří svým výrazným dílem přispějí k zaplacení masivní informační kampaně o neomezených datech na léto zdarma?
Lucie Jančíková
Dítě ani ponožkou neuhodíš, aneb komunismus opravdu nefunguje
Nedělní rána osamělé matky se třemi malými dětmi bývají hektická, pracovní, nervově a fyzicky náročná, podněcující a podle nálady matky buď kreativní, nebo tyranská.
Lucie Jančíková
Kterak blahodárně využít dětskou pracovní sílu
Dnes při pohledu z okna vidím, že letošní léto začíná být pomalu minulostí, vítr a lehký podzimní deštík panují na naší zahradě a na průzračné hladině bazénu se vyrýsoval podzimní design, vytvořený z drobných březových lístků.
Lucie Jančíková
Sláva hrdinům, našim učitelům!
Když máte na pár dní opušťák (od čehokoliv,co nutně potřebuje vaši přítomnost a prvotřídní servis) a náhodou brouzdáte internetem-pracovně samozřejmě, může se vám stát, stejně jako mně, že natrefíte na něco...
Lucie Jančíková
O spánku, mikrokosmu a kvalitě ruských tanků...
Když vše děti trochu povyrostou, stáváte se často svědkem hodně zajímavých událostí. Někdy máte pocit, že se život nějak zrychlil, jako byste byli součástí dokumentárního filmu, kde na jednu houbu, nebo semínko stromu, nebo larvy
Lucie Jančíková
Rusové se diví, aneb "předspeciálněoperační ceny"
Jestli jste zrovna v období mezi dvacítkou a třicítkou a těšíte se z každého nového slunečného dne, který vám nezkalí žádná bouřka ani mráček, ani tajfun, ani větříček, ani kaluž, ani bláto...
Lucie Jančíková
Kalašnikov, norkový kožich, kaviár...aneb, do čeho investovat poslední rubl
Když pět let prožijete v zemi, která, se s jistými výhradami, pomalu, ale jistě stává vaší druhou domovinou, s lehkostí bagru se vám dostane pod kůži a která má zvláštní a tajemné kouzlo zhrzené ženy,
Lucie Jančíková
Jak jsem vyhrála válku, aneb "kdybych se dostala k Putinovi, tak bych..."
VA ́LKA JE MI ́R, SVOBODA JE OTROCTVI ́, NEVEˇDOMOST JE SI ́LA... Neza ́lezˇelo na tom, zda napsal Prycˇ s Velky ́m bratrem nebo nenapsal. Jako neza ́lezˇelo na tom, zda bude v deni ́ku pokracˇovat nebo ne. Ideopolicie ho dostane i tak. *
Lucie Jančíková
Matka tyranka v ruském lese
Když ruskou pláň, les, silnici a ulici, zasype metr čistého měkoučkého sněhu, ve kterém se zřetelně rýsují zářící vzkazy psů a fen psané močí, a který i přesto milosrdně zakryje nedokonalosti ruského stavitelství,
Lucie Jančíková
Čím se v Rusku nenakazíte
S matematikou jsem měla vždycky problémy, narodila jsem se přibližně ve stejné době, kdy se v hlavě profesora Hejného rodila koncepce jeho neotřelé metody výuky matematiky hrou.
Lucie Jančíková
Ztraceno v překladu, aneb v těátrje nělzjá piť vodku!
Když vás osud zavane na několik let do cizí země a nejste zrovna obětí nedobrovolného odsunu, hříčka v dějinném kolotoči nebo oběť čísi zlovůle, tak máte pocit, že byste se měli ze slušnosti naučit jazyk onoho státu.
Lucie Jančíková
Četyrje tarakani a svjerčok
Ruská pracovitost a pořádkumilovnost je pověstná. Člověk by skoro řekl, že takový pořádný ruský stroj, přístroj nebo součástka, jako třeba plynovod nebo nějaké to heblo do jaderné elektrárny je všeobecně skvělá volba!
Lucie Jančíková
V dešti nejdou vidět slzy!
Z hlediska matky tří dětí se nedokážu přesně rozhodnout, které roční období je lepší (nebo horší), jestli zima, nebo léto. Zima, přesněji zima v Rusku, je ovšem jedna velká radost.
Lucie Jančíková
O zemřelé ruské influencerce a jiných jazykových hrátkách
Nová doba si žádá nové profese, a tak vznikla krásná a celému světu nesmírně užitečná zaměstnání jako jsou např. influencer anebo youtuber.
Lucie Jančíková
Tři záhadné bukvy, aneb "jak je důležité míti Vladimira"
Když jste milující matka tří dětí, které se navzájem obrovsky a bezlimitně milují, stejně jako se obrovsky a bezlimitně dožírají, tak je vám jasné, že taková nelidská věc, jako tři měsíce prázdnin, jak to mají v Rusku, je buď:
Lucie Jančíková
Proč miluju EU
Rok 1968, noc z 20. na 21.srpna, temná noc, temnější než obvykle, temná hlavně pro český lid, který je sice už zvyklý na to, že si ho občas nějaká ta velmoc zabere, ale probudit se a mít na zahradě ÚAZ buchanku?
Lucie Jančíková
O drzém kohoutovi a jiných ptácích
Když jsme v Česku, tak žijeme na vesnici. Byla to naše volba, utéct před zmatkem a hlukem velkého města. Hlavně před tím hlukem. Opravdu jsme si mysleli, že na vesnici zažijeme klid a jistý druh nesnesitelné lehkosti bytí.
Lucie Jančíková
Vše o všech vších.
Nejsem člověk, který normálně schraňuje plastový odpad. Jsem hospodyňka, která poctivě třídí odpadky (pokud to jde, protože v Rusku něco jako třídění odpadu reálně neexistuje) a normálně se plastových krabiček a obalů zbavuju.
Lucie Jančíková
Jsme to, co jíme...aneb tajemství štíhlé postavy (ne)odhaleno
Čistka! Nemilosrdná likvidace! Nostalgie, smutek, dlouhý a váhavý výběr. Úklid šatníku. Přehlídka minulosti stejně tak silná, jako prohlížení starých fotografií. „Nemám co na sebe, postava se trochu změnila, tohle musí pryč!“
Lucie Jančíková
Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 3.
Občas se v životě člověka stanou věci a události, které potřebují čas, aby je takříkajíc strávil, aby se s nimi dokázal srovnat a aby je, s odstupem času, dokázal nahlížet s nadhledem a vtipem.
Lucie Jančíková
Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 2.
V Rusku se toto jaro zformovala silná a dobře organizovaná armáda, plná krvežíznivých, nemilosrdných a všehoschopných příslušníků. Jsou velmi dobře cvičení, jsou nemilosrdní, nebojí se smrti, naopak, jdou jí chtivě vstříc.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3279x
Jsem pozorovatelka a většina věcí, co se mi děje sice vypadá normálně, ale ve skutečnosti je to sranda a tak o tom píšu. A pokud by někoho zajímalo, jak přežít např. ruské školství, ruské zdravotnictví, ruskou restauraci, hotel, obchod atd., tak o tom píšu. Nebo jak ve skutečnosti vypadají ruské ženy, dívky a muži, jaké to je v ruském vlaku, na ruském trhu, kdo prodává nejlepší ovoce a zeleninu, jak ve skutečnosti vypadá ruská rybalka anebo jak moc Rusové běžkují, tak o tom píšu. A bývá to sranda.