O zemřelé ruské influencerce a jiných jazykových hrátkách
„Co asi tak dělá takový influencer a čím je zajímavý?“ zamýšlím se, přičemž nám ve vedlejším pokoji zrovna ladí piano ladič pian. Taky nezvyklé zaměstnání, ale ten svým umem opravdu dokáže člověka učinit šťastnějším a veselejším.
„A dokáže to také takový influencer, či influencerka?“ Tážu se.
V našem bytě mám vyhrazenu jednu místnost, kde si čas od času pročítám, přiznám se k tomu beze studu, zprávičky z bulvárních koutků. To abych nebyla úplně mimo realitu v lingvistické oblasti, která flexibilně, jako ta houba, nasává jazykové vlivy ze všech různých sfér lidských činností. No, a kromě oblasti technické, je rajón showbusinessu hned druhý nejplodnější, co do výskytu nových slov. Tak tedy proto čtu bulvár. Nesmím zaostat!
A tuhle jsem se málem zajíkla při čtení zprávy: „Ruská influencerka zemřela během operace nosu.“ Údajně zcela zdravá, mladá žena si odskočila na chirurgický stůl, když byl manžel na služební cestě. Malého syna dala k babičce a šla si nechat opravit nos, který chtěla mít špičatější. Dobrovolně šla pod nůž, dobrovolně se nechala uspat a jak dopadla, nešťastnice! Její manžel se nechal slyšet, že samozřejmě hodlá zažalovat doktory oné plastické kliniky.
Mladá, ruská, úplně zdravá influencerka zakončila svůj život činem, který doufám ovlivní mnoho podobně nesebevědomých dívek, které si nutně musí nechat opravit nos, nebo jinou část těla, aby je společnost přijala, a to tak, že k takovému činu nikdy nepřistoupí!
Být dítětem influencerky, nebo influencera v roce 2021 je asi stejná výhra jako být dítětem matky a otce, kteří v roce 1948 pojmenují svého syna Adolf!
Během mých bulvárních desetiminutovek mi taky někdy zůstává rozum stát. A nehne se a nehne, ať už si zprávu čtu, z kterékoliv strany. A fantazie se rozvíjí, poněvadž další nová profese je na světě: novinář bulvárního plátku, jehož náplní práce je brouzdat instagramem a facebookem a všemi jinými krámy a buky a sledovat influencery a youtubery, popřípadě modelky a herce, co kde chytrého napsali. A když narazí na nějaký hezký text v angličtině, hodí ho do Google překladače, a tak jak je, bez jakékoliv korektury ho zkopíruje do bulvárního plátku.
A tak vzniká jazykové válečné pole, kde se pere podmět s předmětem, postavení příslovečných určení je silně oslabeno, částice do věty už skoro nemají co mluvit, zájmeno je v absolutní přesile a sloveso neví, jestli bylo, je anebo teprve bude. Za to by se nemusel stydět ani sám pan Kaplan! A čeština úpí a trpí.
Nedávno jsem také narazila na zajímavý, zřejmě reklamní, článek o novém překladači, který je tak geniální, že dokonce rozpozná rody, množné a jednotné číslo, skloňování, časování atd., atd. Cílem tohoto článku bylo zřejmě oslabit finanční pozici překladatele – člověka, který se, ó jak zbytečně, nimrá v jemných jazykových nuancích a touží, aby jím přeložený text dával nejen smysl, ale byl i krásný. Překladač (už si nevzpomenu na jeho název), je údajně tak dokonalý, že už nebude třeba překladatelů! Běda!
Jistě, ne vždy potřebujeme literárně vzletný jazyk, např. v případě takové nájemní smlouvy, nebo smlouvy o neútočení, nebo mírové smlouvy, nebo nákupního seznamu, nebo seznamu školních pomůcek, či životopisu, či vzkazu kolegovi v práci, ve kterém mu prostě a jednoduše oznamujeme, že jsme mu snědli svačinu a byla výborná, atd. To vše jsou případy, kdy vám to z fleku překladač napíše, a kolikrát lépe než vy (pokud zrovna nejste ve formě). Ovšem je řada případů, kdy se neobejdete bez různých básnických a literárních forem, jako jsou např. metafora, metonymie, synekdocha, eufemismus, ironie či snad dokonce satira a humor! Přeloží vám snad Google větu: „čumí na to jako bagr do tvrdé hlíny!“?
Například můj blog se bez ironie (a toho ostatního, i když pořádně ani nevím co to znamená) neobejde ani minutu! A to, že Google ironii a humor přeložit nedokáže, mám zcela jistě ověřeno na vlastní kůži (žiju přece v Rusku).
PS: stejně nejlepší z nových profesí, které nám naše doba přinesla je… bloger!
Lucie Jančíková
Dítě ani ponožkou neuhodíš, aneb komunismus opravdu nefunguje
Nedělní rána osamělé matky se třemi malými dětmi bývají hektická, pracovní, nervově a fyzicky náročná, podněcující a podle nálady matky buď kreativní, nebo tyranská.
Lucie Jančíková
Kterak blahodárně využít dětskou pracovní sílu
Dnes při pohledu z okna vidím, že letošní léto začíná být pomalu minulostí, vítr a lehký podzimní deštík panují na naší zahradě a na průzračné hladině bazénu se vyrýsoval podzimní design, vytvořený z drobných březových lístků.
Lucie Jančíková
Sláva hrdinům, našim učitelům!
Když máte na pár dní opušťák (od čehokoliv,co nutně potřebuje vaši přítomnost a prvotřídní servis) a náhodou brouzdáte internetem-pracovně samozřejmě, může se vám stát, stejně jako mně, že natrefíte na něco...
Lucie Jančíková
O spánku, mikrokosmu a kvalitě ruských tanků...
Když vše děti trochu povyrostou, stáváte se často svědkem hodně zajímavých událostí. Někdy máte pocit, že se život nějak zrychlil, jako byste byli součástí dokumentárního filmu, kde na jednu houbu, nebo semínko stromu, nebo larvy
Lucie Jančíková
Rusové se diví, aneb "předspeciálněoperační ceny"
Jestli jste zrovna v období mezi dvacítkou a třicítkou a těšíte se z každého nového slunečného dne, který vám nezkalí žádná bouřka ani mráček, ani tajfun, ani větříček, ani kaluž, ani bláto...
Lucie Jančíková
Kalašnikov, norkový kožich, kaviár...aneb, do čeho investovat poslední rubl
Když pět let prožijete v zemi, která, se s jistými výhradami, pomalu, ale jistě stává vaší druhou domovinou, s lehkostí bagru se vám dostane pod kůži a která má zvláštní a tajemné kouzlo zhrzené ženy,
Lucie Jančíková
Jak jsem vyhrála válku, aneb "kdybych se dostala k Putinovi, tak bych..."
VA ́LKA JE MI ́R, SVOBODA JE OTROCTVI ́, NEVEˇDOMOST JE SI ́LA... Neza ́lezˇelo na tom, zda napsal Prycˇ s Velky ́m bratrem nebo nenapsal. Jako neza ́lezˇelo na tom, zda bude v deni ́ku pokracˇovat nebo ne. Ideopolicie ho dostane i tak. *
Lucie Jančíková
Matka tyranka v ruském lese
Když ruskou pláň, les, silnici a ulici, zasype metr čistého měkoučkého sněhu, ve kterém se zřetelně rýsují zářící vzkazy psů a fen psané močí, a který i přesto milosrdně zakryje nedokonalosti ruského stavitelství,
Lucie Jančíková
Čím se v Rusku nenakazíte
S matematikou jsem měla vždycky problémy, narodila jsem se přibližně ve stejné době, kdy se v hlavě profesora Hejného rodila koncepce jeho neotřelé metody výuky matematiky hrou.
Lucie Jančíková
Ztraceno v překladu, aneb v těátrje nělzjá piť vodku!
Když vás osud zavane na několik let do cizí země a nejste zrovna obětí nedobrovolného odsunu, hříčka v dějinném kolotoči nebo oběť čísi zlovůle, tak máte pocit, že byste se měli ze slušnosti naučit jazyk onoho státu.
Lucie Jančíková
Četyrje tarakani a svjerčok
Ruská pracovitost a pořádkumilovnost je pověstná. Člověk by skoro řekl, že takový pořádný ruský stroj, přístroj nebo součástka, jako třeba plynovod nebo nějaké to heblo do jaderné elektrárny je všeobecně skvělá volba!
Lucie Jančíková
V dešti nejdou vidět slzy!
Z hlediska matky tří dětí se nedokážu přesně rozhodnout, které roční období je lepší (nebo horší), jestli zima, nebo léto. Zima, přesněji zima v Rusku, je ovšem jedna velká radost.
Lucie Jančíková
Tři záhadné bukvy, aneb "jak je důležité míti Vladimira"
Když jste milující matka tří dětí, které se navzájem obrovsky a bezlimitně milují, stejně jako se obrovsky a bezlimitně dožírají, tak je vám jasné, že taková nelidská věc, jako tři měsíce prázdnin, jak to mají v Rusku, je buď:
Lucie Jančíková
Proč miluju EU
Rok 1968, noc z 20. na 21.srpna, temná noc, temnější než obvykle, temná hlavně pro český lid, který je sice už zvyklý na to, že si ho občas nějaká ta velmoc zabere, ale probudit se a mít na zahradě ÚAZ buchanku?
Lucie Jančíková
O drzém kohoutovi a jiných ptácích
Když jsme v Česku, tak žijeme na vesnici. Byla to naše volba, utéct před zmatkem a hlukem velkého města. Hlavně před tím hlukem. Opravdu jsme si mysleli, že na vesnici zažijeme klid a jistý druh nesnesitelné lehkosti bytí.
Lucie Jančíková
Vše o všech vších.
Nejsem člověk, který normálně schraňuje plastový odpad. Jsem hospodyňka, která poctivě třídí odpadky (pokud to jde, protože v Rusku něco jako třídění odpadu reálně neexistuje) a normálně se plastových krabiček a obalů zbavuju.
Lucie Jančíková
Český mobilní operátor: vzácný, ve světě již téměř vyhynulý druh Upíra obecného finančního
Jednou z opojných radostí, když pendlujete mezi dvěma zeměmi, mezi dvěma technickými mocnostmi 21. století, mezi vyspělou Českou republikou, a ještě vyspělejší Ruskou Federací, je hledání kancelářské sponky na letišti.
Lucie Jančíková
Jsme to, co jíme...aneb tajemství štíhlé postavy (ne)odhaleno
Čistka! Nemilosrdná likvidace! Nostalgie, smutek, dlouhý a váhavý výběr. Úklid šatníku. Přehlídka minulosti stejně tak silná, jako prohlížení starých fotografií. „Nemám co na sebe, postava se trochu změnila, tohle musí pryč!“
Lucie Jančíková
Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 3.
Občas se v životě člověka stanou věci a události, které potřebují čas, aby je takříkajíc strávil, aby se s nimi dokázal srovnat a aby je, s odstupem času, dokázal nahlížet s nadhledem a vtipem.
Lucie Jančíková
Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 2.
V Rusku se toto jaro zformovala silná a dobře organizovaná armáda, plná krvežíznivých, nemilosrdných a všehoschopných příslušníků. Jsou velmi dobře cvičení, jsou nemilosrdní, nebojí se smrti, naopak, jdou jí chtivě vstříc.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3279x
Jsem pozorovatelka a většina věcí, co se mi děje sice vypadá normálně, ale ve skutečnosti je to sranda a tak o tom píšu. A pokud by někoho zajímalo, jak přežít např. ruské školství, ruské zdravotnictví, ruskou restauraci, hotel, obchod atd., tak o tom píšu. Nebo jak ve skutečnosti vypadají ruské ženy, dívky a muži, jaké to je v ruském vlaku, na ruském trhu, kdo prodává nejlepší ovoce a zeleninu, jak ve skutečnosti vypadá ruská rybalka anebo jak moc Rusové běžkují, tak o tom píšu. A bývá to sranda.