Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Ztraceno v překladu, aneb v těátrje nělzjá piť vodku!

Když vás osud zavane na několik let do cizí země a nejste zrovna obětí nedobrovolného odsunu, hříčka v dějinném kolotoči nebo oběť čísi zlovůle, tak máte pocit, že byste se měli ze slušnosti naučit jazyk onoho státu. 

Já, jelikož jsem osoba vcelku slušně vychovaná: když někam vejdu, pěkně pozdravím, když odcházím, pěkně se rozloučím, když chci někoho poslat do…, no, vy víte kam, snažím se to udělat s grácií a noblesou vybrané řeči. 

 

Osud mě zavál do země s jazykem sice podobným mému rodnému, ale s celou řadou jazykových falešných přátel. Někdy je rozdíl jasný, odchylky jsou lehce vysvětlitelné a nic moc se neděje (např. vrag – nepřítel, je asi jasné, že vrah bude nepřítel oběti), jindy nad nelogičností jazykových posunů zůstává rozum stát (pitomec našeho fakultjeta – absolvent naší fakulty). 

 

Ruština miluje zákazy, příkazy a rozkazy, tak se není co divit, když na toaletě vidíte nápis, který vám zakazuje vyhazovat okurky do záchodové mísy! Pokud umíte rusky, nemůže vás to překvapit, protože víte, že vajgly se do mísy neházejí!

Máte rádi pohanku? Tak opatrně, abyste se náhodou neotrávili, pohanka je totiž prudce jedovatá mochomůrka. 

Občas mám taky strach z toho, co se v ruské škole učí mé děti. Kromě toho, že Lenin je ruský velikán, pevně vepsán do dějin tohoto hrdého národa, hned vedle Puškina a Dostojevského, tak mi jednou dcerka vyprávěla, že jim ve škole říkali, že mochomůrka zelená je jedlá houba. Vot! Tak tomu se říká nedorozumění, omyl, ztraceno v překladu! Přímo životu nebezpečno!

 

Děti jsou obecně jazykově přímé a jednoduché. Než jim průzračné myšlení a vnímání jazyka zahalí kalné vody gramatiky, než jim podmět s přísudkem, zkazí prosluněné dny šťastného analfabeta a než jim vyjmenovaná slova vydláždí cestu k vysněnému zaměstnání, tak uvažují logicky, nehledě na to, jak moc je jejich rodná řeč nelogická. A tak mi můj syn jednou řekne: „maminko, já tě tak miluju!“ a jindy řekne: „maminko, já tě tak návidím!“ Rozumějte, když existuje nenávidím, existuje i návidím, přece!

A podobně já pohlížím na ruský jazyk a různě si vymýšlím, protože se mi často nedostává slov. Tak něco vyzkouším a podle reakce mého společníka v dialogu poznám, zda jsem se strefila, nebo ne. Reakcí je několik:

  1. Je slušný, nic neřekne, kývne hlavou, jakože rozumí, ale vůbec nerozumí (což má zřetelně vepsáno ve tváři, jelikož tvář prozradí více, než si myslíme, takže lehce pozvednuté obočí a ohrnutý ret je jasná známka neporozumění.)
  2.  Dožaduje se repetice a přitom různě kroutí hlavou, dívá se někam do dálky a přemýšlí, co je to za slovo, snaží se ho zasadit do kontextu, což se může podařit, ale spíš ne. 
  3. Myslí si, že pochopil, bodře se rozesměje (jen se pobav, mně to nevadí, natož aby mě to urazilo, že…), poplácá mě po zádech a snaží se uvést věci na pravou míru.

Někdy se jedná jen o drobné nedorozumění v přízvuku, který je v ruštině významotvorný, podobně jako délka samohlásek v češtině. Jindy dojde k omylu jen a jen z čiré nepozornosti, a tak jsem si například zhruba dva měsíce odličovala obličej dětským šampónem. Na flakonku bylo velkými písmeny napsáno, že je to pěnka dla dětěj a někde vedle malým „šampůň.“ „Když je ta pěnka dobrá pro děti, je to dobré i na mou tvář,“ říkala jsem si a vytrvale si čistila obličej levandulovým šampónem.

 

Občas vás v cizí zemi překvapí její zvláštnosti, specifika, věci, které zřejmě nikde jinde nepotkáte. Tak například tuhle si po ránu vykračuju se psem po lese. Vůně svěžího podzimního rána, tlejících listů, kapek rosy mě probouzí a podněcuje k hlubokému nádechu a výdechu. „Och, jak je ten svět krásný!“ řeknu si a najednou se mnou trhne pes, vleče mě dobrých pět metrů, sliny mu stříkají z huby, cítím, jak on taky něco nasává a vím, že něco potkal, něco co mu rozdráždilo smysly a chuťové buňky. A tu vidím uprostřed lesní pěšinky, uprostřed poklidného rána, nikde nikdo, ležet prasečí játra.

Zátiší vodka s játry.

Netknutá, dokonale čistá, jako by právě spadla kuchařovi z prkýnka. Vedle nich stojí otevřená láhev vodky. Je plná. Rozhlídnu se, ale nikde nikdo. Vot! Ruský les po ránu. Odtáhnu psa, protože tuším, že játra a nevypitá vodka tady neleží jen tak, že mají nějaký hlubší smysl, že bude pokračování, že si pro to přece musí přijít majitel, který mezitím někde k těm játrům nakrájel cibulku.

Inu, jiný kraj, jiný mrav a nesluší se divit moc nahlas. Občas se stane, že někomu někde něco vypadne. Třeba uleželý camembert, bageta a láhev červeného ve Francii, suši a saké v Japonsku, tlačenka a pivo v Česku, hamburger a cola v USA, játra a vodka v Rusku…A tak nezbývá, než se pokorně učit jazyk hostitelské země a snažit se skrze něj nahlédnout do duše jejích obyvatel, pochopit a znát. Jedna věta v mé audioučebnici ostatně říká: „V tějátrje nělzjá piť vodku!“ No vidíte a zrovna to bych si myslela, že by neměl být problém!

 

 

Autor: Lucie Jančíková | středa 13.10.2021 20:19 | karma článku: 39,32 | přečteno: 5151x
  • Další články autora

Lucie Jančíková

Dítě ani ponožkou neuhodíš, aneb komunismus opravdu nefunguje

Nedělní rána osamělé matky se třemi malými dětmi bývají hektická, pracovní, nervově a fyzicky náročná, podněcující a podle nálady matky buď kreativní, nebo tyranská.

18.9.2022 v 10:55 | Karma: 25,87 | Přečteno: 1022x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Kterak blahodárně využít dětskou pracovní sílu

Dnes při pohledu z okna vidím, že letošní léto začíná být pomalu minulostí, vítr a lehký podzimní deštík panují na naší zahradě a na průzračné hladině bazénu se vyrýsoval podzimní design, vytvořený z drobných březových lístků.

4.9.2022 v 10:06 | Karma: 24,68 | Přečteno: 587x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Sláva hrdinům, našim učitelům!

Když máte na pár dní opušťák (od čehokoliv,co nutně potřebuje vaši přítomnost a prvotřídní servis) a náhodou brouzdáte internetem-pracovně samozřejmě, může se vám stát, stejně jako mně, že natrefíte na něco...

8.7.2022 v 20:37 | Karma: 0 | Přečteno: 745x | Diskuse| Ostatní

Lucie Jančíková

O spánku, mikrokosmu a kvalitě ruských tanků...

Když vše děti trochu povyrostou, stáváte se často svědkem hodně zajímavých událostí. Někdy máte pocit, že se život nějak zrychlil, jako byste byli součástí dokumentárního filmu, kde na jednu houbu, nebo semínko stromu, nebo larvy

12.6.2022 v 17:56 | Karma: 27,72 | Přečteno: 822x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Rusové se diví, aneb "předspeciálněoperační ceny"

Jestli jste zrovna v období mezi dvacítkou a třicítkou a těšíte se z každého nového slunečného dne, který vám nezkalí žádná bouřka ani mráček, ani tajfun, ani větříček, ani kaluž, ani bláto...

21.5.2022 v 17:51 | Karma: 42,34 | Přečteno: 13984x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Kalašnikov, norkový kožich, kaviár...aneb, do čeho investovat poslední rubl

Když pět let prožijete v zemi, která, se s jistými výhradami, pomalu, ale jistě stává vaší druhou domovinou, s lehkostí bagru se vám dostane pod kůži a která má zvláštní a tajemné kouzlo zhrzené ženy,

14.5.2022 v 19:41 | Karma: 35,14 | Přečteno: 1892x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Jak jsem vyhrála válku, aneb "kdybych se dostala k Putinovi, tak bych..."

VA ́LKA JE MI ́R, SVOBODA JE OTROCTVI ́, NEVEˇDOMOST JE SI ́LA... Neza ́lezˇelo na tom, zda napsal Prycˇ s Velky ́m bratrem nebo nenapsal. Jako neza ́lezˇelo na tom, zda bude v deni ́ku pokracˇovat nebo ne. Ideopolicie ho dostane i tak. *

13.3.2022 v 13:26 | Karma: 41,83 | Přečteno: 6390x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Matka tyranka v ruském lese

Když ruskou pláň, les, silnici a ulici, zasype metr čistého měkoučkého sněhu, ve kterém se zřetelně rýsují zářící vzkazy psů a fen psané močí, a který i přesto milosrdně zakryje nedokonalosti ruského stavitelství,

10.2.2022 v 7:08 | Karma: 38,94 | Přečteno: 8121x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Čím se v Rusku nenakazíte

S matematikou jsem měla vždycky problémy, narodila jsem se přibližně ve stejné době, kdy se v hlavě profesora Hejného rodila koncepce jeho neotřelé metody výuky matematiky hrou.

20.11.2021 v 9:15 | Karma: 34,53 | Přečteno: 1742x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Četyrje tarakani a svjerčok

Ruská pracovitost a pořádkumilovnost je pověstná. Člověk by skoro řekl, že takový pořádný ruský stroj, přístroj nebo součástka, jako třeba plynovod nebo nějaké to heblo do jaderné elektrárny je všeobecně skvělá volba!

19.9.2021 v 19:27 | Karma: 39,83 | Přečteno: 3924x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

V dešti nejdou vidět slzy!

Z hlediska matky tří dětí se nedokážu přesně rozhodnout, které roční období je lepší (nebo horší), jestli zima, nebo léto. Zima, přesněji zima v Rusku, je ovšem jedna velká radost.

10.9.2021 v 8:44 | Karma: 34,34 | Přečteno: 1333x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

O zemřelé ruské influencerce a jiných jazykových hrátkách

Nová doba si žádá nové profese, a tak vznikla krásná a celému světu nesmírně užitečná zaměstnání jako jsou např. influencer anebo youtuber.

1.9.2021 v 14:44 | Karma: 29,43 | Přečteno: 1193x | Diskuse| Společnost

Lucie Jančíková

Tři záhadné bukvy, aneb "jak je důležité míti Vladimira"

Když jste milující matka tří dětí, které se navzájem obrovsky a bezlimitně milují, stejně jako se obrovsky a bezlimitně dožírají, tak je vám jasné, že taková nelidská věc, jako tři měsíce prázdnin, jak to mají v Rusku, je buď:

28.8.2021 v 18:40 | Karma: 35,17 | Přečteno: 4041x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Proč miluju EU

Rok 1968, noc z 20. na 21.srpna, temná noc, temnější než obvykle, temná hlavně pro český lid, který je sice už zvyklý na to, že si ho občas nějaká ta velmoc zabere, ale probudit se a mít na zahradě ÚAZ buchanku?

24.8.2021 v 11:51 | Karma: 33,58 | Přečteno: 1601x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

O drzém kohoutovi a jiných ptácích

Když jsme v Česku, tak žijeme na vesnici. Byla to naše volba, utéct před zmatkem a hlukem velkého města. Hlavně před tím hlukem. Opravdu jsme si mysleli, že na vesnici zažijeme klid a jistý druh nesnesitelné lehkosti bytí.

13.8.2021 v 18:15 | Karma: 28,21 | Přečteno: 990x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Vše o všech vších.

Nejsem člověk, který normálně schraňuje plastový odpad. Jsem hospodyňka, která poctivě třídí odpadky (pokud to jde, protože v Rusku něco jako třídění odpadu reálně neexistuje) a normálně se plastových krabiček a obalů zbavuju.

12.8.2021 v 18:13 | Karma: 28,61 | Přečteno: 985x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Český mobilní operátor: vzácný, ve světě již téměř vyhynulý druh Upíra obecného finančního

Jednou z opojných radostí, když pendlujete mezi dvěma zeměmi, mezi dvěma technickými mocnostmi 21. století, mezi vyspělou Českou republikou, a ještě vyspělejší Ruskou Federací, je hledání kancelářské sponky na letišti.

22.7.2021 v 17:25 | Karma: 44,20 | Přečteno: 7630x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Jsme to, co jíme...aneb tajemství štíhlé postavy (ne)odhaleno

Čistka! Nemilosrdná likvidace! Nostalgie, smutek, dlouhý a váhavý výběr. Úklid šatníku. Přehlídka minulosti stejně tak silná, jako prohlížení starých fotografií. „Nemám co na sebe, postava se trochu změnila, tohle musí pryč!“

18.7.2021 v 11:48 | Karma: 27,70 | Přečteno: 1038x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 3.

Občas se v životě člověka stanou věci a události, které potřebují čas, aby je takříkajíc strávil, aby se s nimi dokázal srovnat a aby je, s odstupem času, dokázal nahlížet s nadhledem a vtipem.

13.7.2021 v 21:43 | Karma: 32,86 | Přečteno: 1362x | Diskuse| Cestování

Lucie Jančíková

Děvčica vrtichvóstka na výletě po Rusku, část 2.

V Rusku se toto jaro zformovala silná a dobře organizovaná armáda, plná krvežíznivých, nemilosrdných a všehoschopných příslušníků. Jsou velmi dobře cvičení, jsou nemilosrdní, nebojí se smrti, naopak, jdou jí chtivě vstříc.

30.5.2021 v 18:01 | Karma: 33,42 | Přečteno: 1402x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3279x
Život mi asi před deseti lety přihrál do cesty jednoho zajímavého člověka, pořídila jsem si s ním tři děti, a přestože jsem vždy jazykově inklinovala spíše k francouzštině a angličtině, tak jsem docela důvěrně poznala Rusko, jehož svéráznou jedinečnost jsem si svým způsobbem zamilovala. Však asi ne náhodou, již dávno před tím, než jsme tam na nějakou dobu zakotvili, byla mou oblíbenou knihou Mistr a Markétka.

Jsem pozorovatelka a většina věcí, co se mi děje sice vypadá normálně, ale ve skutečnosti je to sranda a tak o tom píšu. A pokud by někoho zajímalo, jak přežít např. ruské školství, ruské zdravotnictví, ruskou restauraci, hotel, obchod atd., tak o tom píšu. Nebo jak ve skutečnosti vypadají ruské ženy, dívky a muži, jaké to je v ruském vlaku, na ruském trhu, kdo prodává nejlepší ovoce a zeleninu, jak ve skutečnosti vypadá ruská rybalka anebo jak moc Rusové běžkují, tak o tom píšu. A bývá to sranda.

Seznam rubrik