Kalašnikov, norkový kožich, kaviár...aneb, do čeho investovat poslední rubl

14. 05. 2022 19:41:30
Když pět let prožijete v zemi, která, se s jistými výhradami, pomalu, ale jistě stává vaší druhou domovinou, s lehkostí bagru se vám dostane pod kůži a která má zvláštní a tajemné kouzlo zhrzené ženy,

či zastydlého hipíka, o kterém si myslíte, že když ho pořádně vydrhnete, tak se z něho vyloupne navoněný Tom Cruise, a ta země vyhlásí válku celému světu, tak jste minimálně zklamaní.

Já jsem nejen zklamaná, možná by se mé pocity daly popsat i vulgárněji, ba co víc, jsem v depresi. Jsem taky zmatená a celé mé liberálně založené JÁ je v paranoidně-schizofrenní křeči. Zjednodučeně, nerozumím ničemu, věřím máločemu.

Když máte manžela, který odjel do válečně naladěného Ruska, jen a jen proto, aby nám sbalil našich pět švestek (při našem úprku do Česka zhruba 26.2. jsem si v ruském doma zapomněla pár věcí osobního charakteru, například rodné listy dětí, oblíbené boty, ložní a spodní prádlo, robotický vysavač, aloe vera v květináči, brýle, myčku, pračku, zimní brusle,letní brusle, běžky a jiné drobnosti) a zůstanete sama doma, nedopadne to dobře.

Jsem zaměstnaná žena, mám tři malé děti, velkého psa, velký dům a velkou zahradu. K tomu traktor, který nefunguje, myčku, která se mnou komunikuje zásadně kódem E24, byt v rekonstrukci, auto z roku, kdy byl ještě levný benzín a trávník na zahradě, který roste třikrát rychleji než sousedům. Vše, co se může pokazit se pokazí, přesně ve chvíli, kdy se za manželem zavřou dveře a on vyrazí na cestu...do Ruska, tam, kde jsou ty široširé plániny. Vše, co může onemocnět, onemocní přesně ve chvíli, kdy se za manželem zavřou dveře a on se vydá na cestu do...Ruska, tam, kde zůstane jeden celý měsíc. Vše, co může zdrhnout za fenou zdrhne přesně ve chvíli, kdy manžel odjede do Ruska...tam, kde jsou ti důvěřiví, milí lidé, to poctivé a láskyplné občanstvo.

„Tak co“, ptám se vyčerpaně po náročném pracovním dni manžela přes WhatsApp, „jak to tam vypadá?“

Manžel, praktický ekonom, již poučený o tom, co je v životě důležité, se podívá na plechovku piva v ruce a řekne: „je to špatné, pivo tady zdražilo o 50%.“

„Uch ty!“ Vydechnu.

„A co lidi, jak se na to jako koukají?“

„Jak jako koukají, na nic se nekoukají, na státní televizi se koukají, co asi tak můžou vidět.“

„A?“

„Věří Putinovi.“

„Jak jako!?“

„Bezmezně, drahá, bezmezně.“

„Ach! A dál?“

„Co dál?“

„No tak, nemají tam MacDonald a takové ty důležité věci, však víš?

„Mají, MacDonald na letišti normálně funguje. A většina značek odešla jen naoko, ale raději se o tom nebudeme bavit přes telefon, na hranici mi ho sebrali a nejspíš mi do něho dali nějaký čip.“

Vypadá to, že paranoidně schizofrenní JÁ nemám jen já.

Co budeme dělat? Jak přežijeme, jak vyžijeme? Ze všech stran se na nás hrne apokalypsa. Obecně se situace takticky vykresluje v daleko černějších barvách, než to nakonec bývá v realitě. Ale co když ne? Co když nebude mé důchodové spoření jednoho dne stačit ani na můj důstojný pohřeb? Co když budu muset jednoho tuhého zimního rána vytrhat prvorepublikové parkety z naší podlahy a zatopit jimi, jen abychom se trochu zahřáli? Co když se budu muset naučit lovit lukem a šípem divoké kance? A najdu vůbec někde v tom bordelu na půdě manželův luk a šíp, který dostal k narozeninám od svého excentrického bratrance? Co když nastane konec světa, tak jak ho známe? Budu umět rozkřesat oheň o dva kamínky a opéct kančí kýtu? Budu si vůbec umět vyrobit šampaňské?

Ožehavé otázky mění svůj obsah. Z "Jak rychle zhubnout pět kilo a netrápit se při tom" , či "jak bojovat s vráskami a má to vůbec smysl?" anebo "slepice na dvorku, ano, či ne?" se stává "je prezident ČR schopen obléci zelenou uniformu a jako vrchní velitel ozbrojených sil osobně bránit klíčové pozice před Černínským palácem?", či "Lze si za kryptoměnu koupit párek a pivo, nebo jenom Teslu? A co když nebude elektřina?"

A do čeho máme investovat poslední ruble? Do zlata? Diamantů? Buchanky? Máme si koupit 10 centimetrů plynovodu Nordstream? Nebo snad norkový kožich, kaviár? Kolik asi tak stojí kalašnikov, miny a kurzy karate?

Často se v noci probouzím a přemýšlím, nenávidím tyto chvíle, protože mě okrádají o drahocenný spánek. Vzpomínám na ty roky strávené v Rusku. Vždyť Rusko přece není jen podlý Ivan, který, když může, tak vyrabuje, znásilní a zastřelí do zad. Vždyť Rusko je taky Puškin, Dostojevskij, Solženicyn, Tolstoj, Bulgakov...

Když jsem před pár lety vtipkovala: „Jen ať se ty naše děti naučí pořádně rusky, je vždycky dobré rozumět jazyku nepřítele.“ Vůbec jsem netušila...

A už zase kvetou siréně, a omamně voní...

Autor: Lucie Jančíková | sobota 14.5.2022 19:41 | karma článku: 35.09 | přečteno: 1890x

Další články blogera

Lucie Jančíková

Dítě ani ponožkou neuhodíš, aneb komunismus opravdu nefunguje

Nedělní rána osamělé matky se třemi malými dětmi bývají hektická, pracovní, nervově a fyzicky náročná, podněcující a podle nálady matky buď kreativní, nebo tyranská.

18.9.2022 v 10:55 | Karma článku: 25.74 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Lucie Jančíková

Kterak blahodárně využít dětskou pracovní sílu

Dnes při pohledu z okna vidím, že letošní léto začíná být pomalu minulostí, vítr a lehký podzimní deštík panují na naší zahradě a na průzračné hladině bazénu se vyrýsoval podzimní design, vytvořený z drobných březových lístků.

4.9.2022 v 10:06 | Karma článku: 24.68 | Přečteno: 587 | Diskuse

Lucie Jančíková

Rusové se diví, aneb "předspeciálněoperační ceny"

Jestli jste zrovna v období mezi dvacítkou a třicítkou a těšíte se z každého nového slunečného dne, který vám nezkalí žádná bouřka ani mráček, ani tajfun, ani větříček, ani kaluž, ani bláto...

21.5.2022 v 17:51 | Karma článku: 42.32 | Přečteno: 13981 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 490 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 234 | Diskuse
Počet článků 37 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3278

Život mi asi před deseti lety přihrál do cesty jednoho zajímavého člověka, pořídila jsem si s ním tři děti, a přestože jsem vždy jazykově inklinovala spíše k francouzštině a angličtině, tak jsem docela důvěrně poznala Rusko, jehož svéráznou jedinečnost jsem si svým způsobbem zamilovala. Však asi ne náhodou, již dávno před tím, než jsme tam na nějakou dobu zakotvili, byla mou oblíbenou knihou Mistr a Markétka.

Jsem pozorovatelka a většina věcí, co se mi děje sice vypadá normálně, ale ve skutečnosti je to sranda a tak o tom píšu. A pokud by někoho zajímalo, jak přežít např. ruské školství, ruské zdravotnictví, ruskou restauraci, hotel, obchod atd., tak o tom píšu. Nebo jak ve skutečnosti vypadají ruské ženy, dívky a muži, jaké to je v ruském vlaku, na ruském trhu, kdo prodává nejlepší ovoce a zeleninu, jak ve skutečnosti vypadá ruská rybalka anebo jak moc Rusové běžkují, tak o tom píšu. A bývá to sranda.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...